• Píšu

    Proč a jak nakupovat foto techniku v bazarech?

    PR oddělení všech výrobců se předhánějí v tom, kdo vymyslí údernější kampaň, a výsledkem je zdaleka nejvíc zmatených fotografů v historii focení. A tak se v bazarech kupí hračičky, které nemají ani rok, jsou používané jenom na “zaběhnutí” (než původního majitele zláká další reklama) a ceny tam u techniky, která nemá mnoho nafoceného, padají zajímavě dolů.

  • Fotodeník

    Moje topky roku 2019

    Původně jsem měla v plánu očesat svůj výběr na deset fotek. Nakonec jsem byla ráda, že se mi podařilo vybrat fakt jenom ty, o kterých si myslím, že se mi za uplynulý rok doopravdy povedly. Dva různé fotoaparáty, APS-C snímač a micro four thirds snímač a tři nebo čtyři různé programy na úpravu fotek – zkoumala jsem možnosti, protože jsem chtěla koupit plnou verzi něčeho rychlého, jednoduchého a schopného. Nakonec jsem zůstala zase zpátky u Zoneru X, protože byl na notebooku zdaleka nejrychlejší a jako jedna z mála variant zvládla i RAW soubory z Lumixu, ale to už je jiný příběh.

  • Píšu

    Z druhé strany objektivu

    Kupodivu jsem si hodně dlouho vystačila s provizorními portréty. Po prvním roce s kompaktem jsem si kupovala zrcadlovku a hned jsem brala i stativ (Vittruvian 9264 nebo tak nějak), tak jsem jej hodně často brala na pomoc spolu s manuálním zaostřením na tašku na zemi. Pak jsem si jednoho krásného dne řekla, že přišel čas investovat do hezčích profilovek.

  • Fotodeník

    Co dělá fotograf za špatného počasí

    Na jednu stranu je pravda, že klasické světelné podmínky jako západ slunce nebo podzimní rozbřesk okořeněný mlhou je to nejjednodušší, co u fotografů funguje. Na stranu druhou je pojem “špatné počasí” dost subjektivní a třeba takové street fotky za deště nebo ještě líp za sněžení dokážou působit neméně dobře. I tak jsou světelné podmínky, ve kterých je lepší nefotit. Co dělá fotograf, když se venku nedá fotit?

  • Fotodeník

    Nejtrvanlivější fotky jsou ty na papíře

    Nejdřív jsem začala na cédéčkách. To bylo ještě v době, kdy se toho do 600 MB vlezlo víc než čtyři a půl fotky. Psal se rok 2012 a moje poslední záloha je z dubna. Budu přesnější – je ze začátku dubna. A o sedm let později přišla chvíle, kdy jsem si říkala, že jsem blbec měla ten duben “dojet” celý a udělat ještě aspoň jednu jedinou pevnou zálohu.

  • Píšu

    Jsou věci, za které technika nemůže

    U některých fotografů to vypadá spíš jako na stránkách, kam se píšou recenze fotografické techniky. Postupně za několik let úplně od základu prostřídají čtyři nebo pět značek, ani ne tak proto, že by je ta původní technika v něčem limitovala. Možná rozmar, možná srdce geeka, ale v současné době, kdy do věcí stále hlasitěji mluví Instagram to může vypadat, že fotky dělá technika a snímky jdou stranou.

  • Píšu

    Fotografické knihy: Po kterých sáhnout v roce 2020?

    Spousta dat se přestěhovala na internet. Stačí vám pár stokorun ročně, abyste mohli mít vlastní web, a na něj si můžete psát prakticky co chcete. Tištěné publikace hlásí ústup, spousta časopisů krachuje a papírové “učebnice” focení taky pomalu vycházejí z módy. Ale i přesto: dá se od fotografických knížek očekávat něco víc? Po které sáhnout, proč to dělat a co od nich čekat?

  • Píšu

    4 největší chyby při výběru fotoaparátu

    Aktuálně se na trhu vyskytuje spousta mobilních telefonů, které celkem úspěšně zatápějí kompaktním fotoaparátům a nástrojům pro domácí fotografii. Problém nastává, pokud chce člověk vybrat fotoaparát pro “vážnější focení” . Ano, nejlepší foťák je právě ten, který máme zrovna u sebe, ale i tak: jak si vybrat foťák, když nám každá reklama říká něco jiného a každý snímač je jinak velký?

  • Píšu

    Manuální režim se přeceňuje aneb Proč fotím raději na prioritu clony

    Jako začínající fotograf jsem byla ideální student. Visela jsem na všech radách, které jsem našla v časopisech a základ byl nastavit fotoaparát do manuálního režimu. Nebyla to zas taková věda. Když jsem si citlivost představila jako založený film, clonu jako rozostřené pozadí / ostré pozadí (spolu se setovým objektivem s nijak zářnou světelností to rozostření nebylo nijak valné) a čas jako hodnotu, kterou se dalo korigovat množství světla, nebyl to zase takový kumšt.