Píšu

Fotografické knihy: Po kterých sáhnout v roce 2020?

Spousta dat se přestěhovala na internet. Stačí vám pár stokorun ročně, abyste mohli mít vlastní web, a na něj si můžete psát prakticky co chcete. Tištěné publikace hlásí ústup, spousta časopisů krachuje a papírové “učebnice” focení taky pomalu vycházejí z módy. Ale i přesto: dá se od fotografických knížek očekávat něco víc? Po které sáhnout, proč to dělat a co od nich čekat?

Bryan Peterson: Naučte se fotografovat dobře – Kompozice

Peterson je zrovna jeden z autorů, kterého neznám jako fotografa, i když o sobě říká, že jím je. Věnuje se výuce, vede internetovou školu fotografie a je expert na knihy pro úplný začátek s focením. Vybrala jsem od něho jednu z jeho kompilací, která vychází ze všeho, co Peterson napsal a má sloužit jako jakýsi sumář.

Vybrala jsem modrý obal a podtitul “Kompozice” , i když má Peterson ještě jednu podobnou “Naučte se fotografovat dobře” (zelený obal) . Pokud jste s focením začali, plavete v termínech, nechcete nechávat věci na automatice a nevíte kde začít, Peterson nabízí ideální základ. Navíc v “Naučte se fotografovat dobře – Kompozice” se kromě technických věcí dotýká taky nějakých těch kreativnějších postupů, což je hlavní důvod, proč jsem upřednostnila právě tuto verzi.

Ondřej Neff: Digitální fotografie polopatě

Mám ji z antikvariátu, protože mě zaujala postava Ondřeje Neffa na Youtube na kanále F22. Zjistila jsem, že má web, na webu zjistila, že sepsal Desatero pro fotografy a v jednom z článků byl údaj, že svoje poznatky vydal knižně. Publikace vyšla už v několika vydáních a pokud je Peterson základ co se týká techniky a seznámení s foťákem, Neff je základ ve výuce kompozice a budování vidění a výstavby snímku.

Ondřej Neff si vystačí sám o sobě, protože po kapitolách spadajících do desatera najdete i nějaké to technické minimum a obecné základy. Pokud Peterson pomůže člověku, který se chce dostat z automatického režimu do zvládání čudlíků, Neff pomůže člověku, který se plácá v kompozici jako takové a nejde mu vystavět kloudný záběr.

Jan Šibík: 1989

Obecně, monografie od autora, který je vám sympatický není nikdy nadbytečná. Učíme se focením a oko si trénujeme prohlížením jiných snímků. Pokud máme na Facebooku zakliknutou spoustu skupin typu “Fotoamatéři” abychom měli kde sdílet svoje fotky a denně se na nás valí množství snímků s ne úplně propracovanou kompozicí, může být užitečné pořídit knihu od fotografa, který fotit umí a je nám blízký buď on, nebo styl fotek, který tvoří.

Já jsem si vybrala Jana Šibíka, protože fotí nekomplikovaně. Navíc s oblibou říká, že by mu stačila k tvorbě dvě pevná skla, což je přístup, který mi je blízký taky. Monografie nejsou levné záležitosti, nemusíte se upsat hned, ale rozhodně je to investice, která v konečném důsledku pomůže i vašim fotkám.

Nakonec to chce spíš fotit než číst, ale pokud se v něčem pořád plácáte a nemůžete z toho ven, vhodně zvolená knížka může být správná cesta. Jenom zase nesklouzněte do opačného extrému a nezamrzněte v tabulkách – takových fotografů už bylo taky dost, můžeme to vidět denně na fotografických diskuzních fórech.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *