Píšu

Jak se zrodila Fotoblogerka

Od roku 2007 jsem vystřídala spoustu témat. Začínala jsem s blogováním o kapele (jediný blog, který měl větší téma) , a potom jsem skládala prvky, které mě bavily u ostatních. Skončilo to u jemnohmotných článků (to ještě jak-tak šlo) a následně u no spend tématiky, tam jsem už kromě pravidelných měsíčních reportů vážně neměla co psát a zjistila jsem, že to vážně není moje téma.

Fotoblogerka čekala v záloze

Až v listopadu 2019 jsem se přiměla k systému, který radí i Patrik Gajdoš. Ten na svém webu uvádí dva testy pro zájemce, kteří se založením blogu stále váhají. Jednalo se o ten tip s třiceti návrhy na článek. Sedla jsem si k papíru a během dvou hodin jsem skutečně dala dohromady třicet nástřelů.

Doménu Fotoblogerka.cz jsem měla zaregistrovanou už asi rok nebo dva a měla na ní se střídavým úspěchem jakési portfolio svých fotek a pár článků, ale nijak extra jsem ji nerozvíjela. No a v době no spend blogu na mě přišel nápad, že by bylo hezké, kdybych blogovala o focení. Po testu s návrhy na článek jsem začátkem prosince 2019 dala do kupy doménu, vyčistila co tam bylo a nebylo a začala psát články; zprvu podle nástřelů ve šmíráku.

Budu mít vůbec o čem psát?

Překvapení nastalo, když se mi začaly v bullet journalu množit nápady na články, které nespadaly pod těch třicet návrhů z testu. Mám asi dvacet šest nebo dvacet sedm čekajících nápadů, a kromě toho pár dalších v zápisníku, které přišly poslední dva týdny. Nenapadlo mě, že budu mít takový přetlak materiálu. Zvlášť když byl první nutný krok sepsat třicet konceptů.

Prosinec 2019 jsem vzala jako testovací. Dokážu kontinuálně psát o jednom tématu? Navíc když se tak moc omezím? Bylo nutné projít etapou, kdy mi takové omezení přišlo násilné a divné. Jenže jsem měla před očima projekt Blogerienne – alias jak to dopadne, když se rozhodnu psát “o všem a o ničem” .

Navzdory tomu, že jsem měla poslední rok s blogováním na ostatních projektech krapet trable, se mi u Fotoblogerky tak nějak “samo” dařilo mít přednastavené dva články dopředu. Přimělo mě to nastavit publikování článků na dva do týdne, protože nejsem člověk, který má rád články nachystané příliš dlouho dopředu. Dlouho se mi nestalo, že by mi chodily nápady průběžně a já měla pořád o čem psát.

Kdo jsem a proč to všechno dělám?

Všude jsem četla, že by bloger měl najít svoji niku, svůj prostor, kde skloubí jedno téma s něčím charakteristickým pro sebe. Jen se mi to furt zdálo příliš omezující. Psala jsem o věcech, ke kterým jsem měla víc nebo míň co říct a pokaždé to nebylo úplně zlé. Když přišel ten nápad s Fotoblogerkou, chvíli trvalo, než jsem se plně sžila s myšlenkou konkrétního zaměření. Nicméně, byly to paradoxně Facebookové diskuze, které mě v nápadu podpořily. Stále je více než dost více či méně amatérských fotografů, kteří shánějí data kde se dá, a zhusta místo relevantní odpovědi od kolegů ve skupině dostanou leda kupu sra …. nesmyslů 🙂 .

Není mým cílem psát pro profesionály, sama jím nejsem. Mám civilní práci jinde a focení mám jako hobby. Vyhýbám se poučkám jak fotit. Spíš sbírám hodně exponovaná témata a nabízím jiný pohled na věc. Je až moc technoidních diskuzí a až moc zmatených fotografů. Mým cílem je pomoct najít člověku takovou vodicí nit, aby jej nezavedla do bažiny.

Inspiroval mě článek “Seznámení s mým blogem – blogerská výzva 2020” od Veroniky Ježíkové

2 komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *