Fotoblog

Fotodeník: Nová múza

Upřímně a nezakrytě si užívám faktu, že nefotím profesionálně a zkouším různé věci. Poslední dobu jsem přepnula foťák do černobílé a fotila zimu v krajině. Po několika letech napadnul v nížinách sníh a já jsem toho využila.

Poprvé za dlouhou dobu jsem měla pocit, že vážně fotím. Baví mě ten stav flow, ten stav podobný meditaci, kdy jsem jenom já a foťák a já jenom chodím a lovím tvary a světlo.

Přitom to chtělo jenom jednu drobnou změnu: vypnout barvy. Jasně, jde to všechno upravit v editoru, jenomže chodit a dívat se černobílýma očima je to, co mě na tom baví nejvíc. Měla jsem strach, že mi barvy budou chybět. Ukázalo se, že to bez nich šlo až moc snadno a já dostávám chuť vracet se pořád a pořád na ta samá místa.

Upřímně, nevím na jak dlouho a kam mě to celé zavede. Jak jsem už psala, užívám si, že se po mně nechce profesionální portfolio a ucelená soustavná práce. Hrála jsem si se streetem, s krajinami, teď si hraju s černobílou a přemýšlím, jak se mi bude pracovat s krajinou bez sněhu.

Je to poprvé za pořádně dlouhou dobu, kdy fakt cítím, že tvořím. Že něco interpretuju, že do obrázků přidávám kus ze sebe a nejsem závislá jenom na tom, co se zrovna odehraje před objektivem a jak rychle stihnu zareagovat. Užívám si Acros simulace ve Fujifilmu, učím se zákonitosti černobílého focení a šteluju si zrak jinam.

7 komentářů

  • Čerf

    Taky jsem zkoušel nějakou dobu mít foťák přenastavený na BW focení, ale po nějaké době jsem se vrátil ke standardnímu nastavení. Ale mám výhodu v tom, že jsem v analogové éře fotil řadu let přímo na černobílý panchromatický materiál bez možnosti si záběr prohlédnout na displeji, takže jsem si vztah mezi barvami převedenými do černobílé škály musel umět představit. Dnes fotím primárně na barvu, ale skoro všechny slušnější fotky zkouším v barevné i černobílé verzi.

  • Marie Veronika

    Ta první fotka se mi fakt hodně líbí! A ten tvůrčí ajfr sice vůbec neznám z focení, ale myslím, že něco podobného mě dost často posedá při psaní – a je to skutečně úžasný a velmi těžko popsatelný pocit.

  • Hynek Boháč

    Černobílé fotky zimě sluší. I když většinou fotím do barvy a převádím až v klidu v PC. A už si pár let slibuji, že zase nacpu svitek do některého svého starého foťáku a zkusím tu zimu hezky po staru. 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *