• Fotoblog

    Rozprostřená v davu

    Velké veřejné akce. Už jsem se o nich zmiňovala. Bývají ideální tréninkový prostor pro nové street fotografy. Všude rámus, spousta lidí, nikdo si vás nevšímá a pokud si vás někdo všimne, velice rychle jej zaujme zase něco jiného. Můžeme tvrdit, že fotit lidi je pořád stejné a je jedno, jestli na ulici nebo na vinobraní, ale stejně si myslím, že právě ty veřejné akce mají svůj vlastní vizuální charakter.

  • Fotoblog

    Street fotografie: Jak jsem se přestala bát

    Odjakživa mě lákalo fotit život na ulici. Žádné portréty ani nic podobného, jenom si tak chodit po venku a fotit. Jenže patřím k introvertním lidem a poměrně dlouho byl můj strach silnější než moje chuť fotit lidi. Už ani nevím, co byl ten první důvod, proč jsem vzala foťák a šla s ním ven. Vím jen, že jsem se od té doby kontinuálně snažila zlepšovat ve street focení a nedávno jsem dala dohromady pár poznatků, které mi s učením venku dost pomohly.

  • Fotoblog

    Kolik techniky má normální fotograf?

    Když jsem loni v červnu prodávala veškerou svoji fototechniku, která se ještě dala prodat, protřídila jsem tři těla a “moc” objektivů. Pevných i zoomových. Měla jsem dokonalou minimalistickou představu, která spočívala v základním zoomovém objektivu 18-55, který mě popravdě lákal už od doby, kdy jsem procházela fotočasopisy a vybírala si svůj první Nikon D3100. Naneštěstí tomu fotografické Fujibožstvo chtělo jinak a já mám dvě těla, dva zoomy a tři pevná skla. A zdá se mi to moc.

  • Fotoblog

    Poprvé v Mikulově

    Původně jsem začala na Instagramu. Dokud jsem fotila Panasonicem na Micro Four Thirds systém s poměrem stran 4:3, neměla jsem moc problémů. Jestli Instagram fotky řezal, tak jenom o pár pixelů, protože ten formát celkem seděl do Instagramového 5:4 feedu. No, zamilovala jsem se do Fuji systému a teď si musím radit jinak. Po několika fotkách, kde jsem rozšiřovala plochu o bílé rámečky si říkám, že to všechno začnu cpát na web a na Instagram si pokaždé upravím jenom pár konkrétních fotek, už mě ty boje s formáty nebaví 🙂 .

  • Fotoblog

    Vizuální cvičení: Stromy

    Jednou za čas si dávám lehké oddechové cvičení. Vyberu si motiv, který běžně nefotím a zaměřím se jedno odpoledne jedním směrem. Ideálně ať to nejsou lidi a já můžu po libosti obcházet kolem a hledat kompozici. Focení života se vyznačuje tím, že člověk musí reagovat rychle a nemá čas činčat obraz. S oblibou si dopřávám foto seance, na kterých si to vynahrazuju a kde se učím zpomalit a vnímat.

  • Fotoblog

    Město a člověk

    Fakt se snažím zveřejňovat i jiné články než jen fotky. Týden ale vždycky rychle uteče a já mám zasukované myšlení v něčem jiném. Poslední dny každý večer píšu deník, ať uvolním aspoň část kapacity a dostanu prostor na tvoření dalších článků. Zvykla jsem si myslet na spoustu zbytečných věcí a jak pokračuje čas, najednou mi schází místo. Doteď jsem se považovala za nevyčerpatelnou, co se týká mentální energie a tvořivosti, ale jak mi přibývají roky, neurony začínají stávkovat.

  • Fotoblog

    Žít flow

    Pořád se učím černo bílou kontrolovat přímo ve foťáku. Mám v tom rezervy. Už jenom kvůli tomu, že jsem se naučila fotit na průměrný tón (což u fotek bez barev může vyrobit spíš šedou než černo bílou) a ještě pořádně nepoužívám kolečko kompenzace expozice, které může přidat do světel a rozbít tu šedou aspoň trochu. Pořád ale upravuju daleko míň než dřív a pomalu se učím ovládat i tu chemii dostávání hotových fotek přímo z foťáku.

  • Fotoblog

    Říkejte mi lovec

    Čím déle běhám s foťákem po ulicích, tím líp ovládám celou tu chemii s ohniskovými vzdálenostmi. Po internetu je toho dost k přečtení, ale pro mě bylo důležitější zkoušet na vlastní oko. Nějakou dobu jsem fotila s pevnou padesátkou a vyhovovalo mi to – nutilo mě to být o ty dva, tři kroky dál než by bylo potřeba a pro introverta to bylo požehnání. Pak jsem ten objektiv začala střídat s objektivem 36 mm (23 mm na Fuji) a zjistila jsem, že ty milimetry navíc dodávají perspektivu, prostor a dotvářejí příběh. A sedí mi do ruky trochu líp než úzká padesátka.