Fotoblog

Moje desatero street fotografky

Zkouším to stále znovu a získávám dokola ty samé výsledky. Pár věcí je moje must-have a co se týká fotoprocházek, je jenom dobře, když na to myslím a držím to na paměti. Jaké je moje desatero street fotografky?

1 Vykašli se na sandály

Je to fajn obuv, ale ať jsem už zkoušela kožené nebo levnější plastové, vždycky mě poměrně rychle začala pálit chodidla. Líbí se mi to jako letní obuv, ale nemůžu je nosit ani rekreačně po městě, ne tak ještě na focení, když potřebuju zůstat dvě hodiny na nohou. Rozhodně to chce pevné boty a na tropy místo sandálů a nazouváků holt tenisky s nízkýma balerínkovýma ponožkama. Protože tenisky bez ponožek = odřená achillovka. Nemám to se svýma nohama jednoduché 🙂

2 Nad 30°C nepracuju

…Nebo si aspoň najdu lokaci pod stromy. Fakt to nestojí za to, protože se mi od určité teploty vaří mozek a já z focení nemám takový užitek
(Nevíte někdo, jak napsat na 14″ notebooku trojtečku – výpustku? Alt+0133 nefunguje a Shift+Alt+Ů taky ne)

3 Žádná sluchátka prosím

Byly doby, kdy mi hudba v uších pomáhala překonat stud na ulicích a pomáhala mi fotit. Teď to mám přesně opačně: rozptyluje mě to a nemyslí mi to. Potřebuju se “napojit” na život a na obrazy kolem mě a když se uzavřu do kokonu se sluchátky a se svými myšlenkami, míjejí mě fotky.

4 Buď připravená

Celé focení měj foťák v pohotovosti. Žádná krytka na objektivu, žádný vypnutý stroj. Počítej s tím, že se vhodný motiv objeví zčista jasna za rohem a pracuj tak, aby ti nebylo líto, že ho skrz nepřipravenost mineš.

5 Širší je lepší

Pracuj s rezervou. Navíc jak se budeš pohybovat mezi lidmi venku s aparátem, po určité době praxe zjistíš, že jsou určitá ohniska fakt hodně úzká a hodně daleko. Ne že by byl problém s nimi fotit, to ne, spíš budeš mít lidi kolem sebe na kontaktní vzdálenost a během rychlého focení se může podařit, že ti bude na fotce chybět hlava. Případně bude tak blízko vršku fotky, že nezbyde místo na opravu kácejícího se horizontu.

6 Strach je normální

Učí nás od mala, abychom se báli. Cítit se nekomfortně je stav, který máme vžitý a pohybovat se s foťákem po ulici může být nezvyklé, zvlášť když nemáte ve svém okolí nikoho, kdo by se věnoval tomu samému. Překonávat tlak během street focení je jedno z důležitých kouzel, které mě na celé street fotografii baví. Do určité míry je dobré překonávat tlak a pořád je tu rozdíl mezi nucením se do hazardu a zdravým bojem s vlastním strachem.

7 Nehaž výsledky na techniku

Už jsem fotila street jak Nikonem D7100, tak malým Fujifilmem X-T30. Je kompletně fuk, jestli budete fotit malým nebo velkým foťákem, lidem je fakt jedno, s čím se pohybujete po ulicích. Při nedávném výletu do Mikulova jsem po cestě ze zámku potkala slečnu se zrcadlovkou Nikon. Bylo příjemné ten foťák zas vidět a bylo zajímavé pozorovat, jak moc málo bylo vidět, jaký foťák vlastně slečna má. Je to fuk. Dokud se nechováte podezřele vy, nikdo vás na ulici řešit nebude.

8 Nejdřív foť, přemýšlej pak

Jedno jsem se během dvou let focení na ulicích naučila: pokud nad vyfocením záběru přemýšlíš déle než čtyři nádechy-výdechy, nakonec fotku neuděláš. Pokud tě ale záběr něčím zaujal, je věčná škoda, pokud obrázek neuděláš. Zkus se venku dostat do takového flow, že se tvoji vnitřní kritici nebudou téměř vůbec ozývat. Nebo budou se ozývat, ale ty jim budeš věnovat jenom velmi malou pozornost. Overthinking není u focení postaveném na postřehu dobrá vlastnost.

9 Ke všemu důležitému se dofotíš

Nesnaž se držet nějaké pózy. Jeden motiv, jedno sklo, jedna konkrétní úprava – je to lákavé a existuje spousta schopných fotografů, které jenom na základě jejich práce okamžitě poznáte. A je spousta dobrých marketingových expertů, kteří vám dokážou vemluvit díru do hlavy s tím, že pro konkrétní focení potřebujete to a to konkrétní nářadí. Nedbej na to, zaměř se na tvorbu samotnou a na pravidelné focení a všechno důležité přijde samo časem. Já jsem si dva roky zpátky nedokázala představit focení do černo bílé. Uplynul nějaký čas a tento směr si mě našel sám. Stejně tak focení s jednou ohniskovou vzdáleností – neomezujte se schválně kvůli póze. Řiďte se tím, co vám radí vaše múzy.

10 Nechtěj hned vavříny

Na Facebooku je spousta skupin zaměřených na street foto. Nechtěj hned po svých pokusech z prvního půl roku, aby bouraly statistiky a aby ti je všichni chválili. Přidej se do těch skupin, sleduj zkušenější tvůrce, foť a uč se, ale nepožaduj po okolí, aby ti ty fotky okamžitě chválilo. Chce to čas a chce to praxi, tak se nenech dokopat k focení jen za srdíčka na sociálních sítích.

2 komentářů

  • Čerf

    Nechci vypadat moc vybíravě, tím spíš že ke streetu si odskakuji jen výjimečně a rozhodně to není můj obor, ale moc mě nezajímá česká scéna – tedy s výjimkou Zdeňka Bíny, kterého beru jako opravdu specifickou a originální osobnost. Výborná streetová škola je třeba ta japonská, i když jsou tam četní exoti :-), ale snažím se sledovat bez ohledu na zemi původu konkrétní tvůrce, jejichž fotky se mi dlouhodobě líbí, navíc mám rád, když kromě zajímavých příběhů umí dotyčný fotograf do fotky dostat i skvělé světlo. No a programově se vyhýbám zejména těm, kteří ostatním v komentářích kážou z triviálních příruček vycucané rady, jak se má správně fotit street :-).

    • Andrea Vyorálková

      Když se v komentářích ozývají hlavně ti, kteří mluví ale nefotí, udělá to víc škody než užitku. Tabulky jsou hezké, ale praxe je živý organismus, který se často vyvíjí svojí vlastní cestou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *