Zápisky

O koních a lidech

Koňáci jsou vcelku uzavřená skupina lidí, která si většinou žije vlastním životem. Jednu dobu Česká televize pravidelně zařazovala pořad Turf – asi půl hodiny zpravodajství z dostihů a koňských akcí. Příznivců koní je „tolik“ , že ČT Turf zařízla a nevysílá už nic, jen párkrát do roka největší dostihy. Stačí jednou za rok Velká Pardubická a Taxisův příkop – vysoký živý plot, za kterým je vyhloubená jáma – nebo fotka koně ze Staroměstského náměstí v Praze, jak leží na zemi a rázem se o koně stará každý.

Už od první Pardubické se zrušení Taxisova příkopu řeší. Už po jeho uvedení je terčem diskuzí, a to byl tehdy v brutálnější variantě. Tehdy musel kůň letět téměř osm metrů, aby se dostal v pořádku zase na rovnou zem. V současné době je z původních dvou metrů hloubky polovina zasypaná – příkop je metr hluboký a doskoková plocha dostala mírnější sklon. Každý rok dostávají žokejové návod co s tím. Rychlost a prostor. Za poslední dobu si Taxis párkrát vyžádal krev a začali se ozývat lidé. Ano, přesně ti, kteří koně celý dlouhý rok nijak neřeší.

V sousedním Německu už jezdí jenom rovinové dostihy. Překážkové zrušili kvůli bezpečnosti. U nás to na ten vývoj zatím nevypadá. Možná se do roviny skanzenu dostane akorát Taxisův příkop, ale překážkové dostihy si u nás tu pozici drží. Zatím rozhodují lidé od koní, kteří mají zkušenosti a o koně se reálně starají. Problém nastane, až o koních začnou rozhodovat lidé, kteří s nimi nikdy pracovat nepůjdou.

Věřím lidem, kteří mají koně ve své péči. V drtivé většině případů se o ně starají jako o svoje děti a výjimky se netrpí. Nelíbí se mi, když o koních chtějí rozhodovat novináři v článcích nebo internetové diskuze, které vidí koně jenom jako hezkou ozdobu. Nechme rozhodování o koních na chovatelích a věřme jim. Oni sami mají největší zájem na tom, aby byli jejich svěřenci v perfektní fyzické a psychické formě a k tomu patří i péče na náležité úrovni.