Sepisuju

Patnáct let zpátky

Zdá se to jako jiný život. Procházela jsem rodinný fotoarchiv z roku 2006 a dívala se do tváře té holce, která tehdy vypadala kompletně stejně jako všechny ostatní holky v té době v tom věku. Jen jsem to tehdy nevěděla a považovala jsem se za méněcennou. Dívala jsem se tak na tvář, která jako kdyby patřila někomu úplně jinému. Když to srovnám s tím kusem cesty, který jsem ušla a když se srovnám tehdy a teď, nechce se mi pomalu ani věřit, že jsem to pořád já. Ale přece.

Psychologové uvádějí, že je zbytečné psát seznam ideálního partnera. Že tam z velké části nasázíme hodnoty a body, které nemáme my sami a na kterých bychom v ideálním případě měli zapracovat. Když se na to podívám podobnou optikou a dám dohromady sadu rad pro tu holku z fotek, kolik z toho budu muset napravovat ještě dnes?

Pečuj o sebe

Netrhej si obočí, v roce 2006 ještě vážně bylo co zachraňovat. Jen dbej o čistotu a upravenost. Časem to bude znamenat i korektor a dokreslování obočí, protože budeš mít pod očima fialové kruhy a obočí bude světle šedé, ale dbej na to, aby byla pleť zdravá a ty upravená. Jak padnoucí oblečení (čistota, střih, velikost), tak vlasy. A ne, nestříhej si je. Bude stačit malinko upravit systém mytí.

Co máš uvnitř?

Nebude záležet na tom, co si o tobě myslí ostatní. Za těch patnáct let se s dvěma třetinami nebudeš vídat vůbec a ten zbytek bude naprosto v pohodě. Normálně se na ně usměj a pozdrav se s nimi, i když nejraději existuješ jenom sama pro sebe. Spíš se zaměř na svoje zájmy a piš. Jedno co a jedno kam. Bez ohledu na to, že ti spolužačka vzala doma deník a roznesla ho druhý den po škole. Je to její vizitka a tvoje vizitka je zase to, co děláš ty. Ta slečna se odstěhuje do Brna a tobě zmizí z radaru, tak se s ní netrap příliš dlouho.

Neodsuzuj příliš rychle

Spolužáci za patnáct let vyrostou a ty se budeš zatraceně divit jak prokouknou. Buď sama sebou a neber všechny ty řeči kolem tak smrtelně vážně. Svět se fakt netočí jenom kolem tebe a všechny řeči a zlé úšklebky nesouvisejí s tebou, i když máš pár pádných důvodů si přesně toto myslet. Nepovažuj se za tak sebestřednou a obětuj kus ze svého ega. Pokud ten postoj zkrotíš teď, nebudeš se s ním muset mordovat později. Věř tomu, že za těch patnáct let se pokoře a ochotě nelpět jen na sobě naučíš. Je jen na tobě, jakou formou to bude.

2 komentářů

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *